Nečekané dobrodružství

4. dubna 2014 v 18:27 | Terezka |  Téma týdne
Stromy v áleji začínali pomalu rozkvétat, včely poletovaly po louce a hledaly sladký nektar. Oděna ve svých oblíbených květovaných šatech s kopretinou ve vlasech jsem mířila ke škole zkratkou a úživala si klidného rána. Do uší mi zněly tóny Beatles a vzpomínala jsem, co se mi zdálo v noci.

V podstatě to bylo ráno k nerozeznání od jiných. Pod nohami mi ubíhal kamenný chodník a ze všech stran se ke mně linula krásná, rozmanitá vůně léta. Cesta plynula a já se octla u staré, pomalované lavičky, kam jsem se usadila. Užívala jsem si čistý vzduch a věděla, že za chvíli budu muset pokračovat. Škoda, ráda jsem zde sedávala, byl tu klid a nádherný výhled na město. Bohužel, vždy jsem spěchala a tak jsem zde obvykle trávila jen tři minutky.
Chystala jsem se vstát, když najednou jsem ucítila jemné otřesy. Podivila jsem se, ale nepřikládala tomu váhu a pokračovala v cestě, bylo už dost hodin. Za chvíli se půda opět otřásla, avšak už ne jemně, ale silně a rychle. Ztuhlá vyděšením jsem pozorovala hrůzu okolo. Chodníky praskaly, stromy se lámaly, domy nedaleko se rozpadaly a obloha se zalila krví.

Probudila jsem se, zvedla, oprášila a zmateně rozhlédla. Viděla jsem louku. Ale ne moji louku, okolo které každé ráno chodím do školy. Jinou, něčím zvláštní. V dálce se nerýsovaly siluety věží a domů, ale mohutný prales. Byla jsem zmatená, překvapená, trochu zvědavá, ale hlavně vyděšená. Netušila jsem, jak jsem se zde ocitla, nepamatovala si, co se dělo, než jsem se probudila.
Strach pomalu přecházel ve zvědavost a já se rozhodla prozkoumat místo okolo a vydala jsem se k lesu. Vešla jsem, chvíli bloudila a pak se stalo něco, co mi vyrazilo dech! Spatřila jsem nádhernou krajinu, téměř magií opředenou, jako nikde jinde. Exotické stromy, které jsem neznala ani z knížek, obrovské rostliny, které zářily tisíci barvami, v dálce skály s vodopády, čistě modrá řeka plná ryb. Po stromech skákaly malé legrační "opičky", ve vzduchu létali neznámí ptáci a po zemi běhali stvoření, které jsem nikdy dříve neviděla. Bytosti se postavou podobaly koním, jen jejich srst byla blankytně modrá, hříva se zdála stříbrná a ústa jako by se smála. Netušila jsem, kde jsem, ale bylo mi tu krásně. Ve vzduchu plála pozitivní energie a já se cítila šťastná, jako nikdy.

Šla jsem se podívat dále do pralesa, abych uviděla ještě malinký kousíček krajiny. Vcházela jsem hlouběji a hlouběji, prohlížela nové a nové krásy, vnímala zvláštní vůně. Něvědomky jsem mířila ke skalám, bylo mi čím dál větší teplo, začínalo se stmívat a já dostala hlad. Řekla jsem si, že si postavím provizorní přístřešek a seženu si něco k jídlu. Našla jsem jen pár klacků, listi a liján. Klacky zabodala do země, poházeli po nich listí a zpevnila to lijánami. Bylo to nic moc, ale na jednu noc to muselo stačit. Sehnat vodu nebylo ani zdaleka tak složité, jako jídlo, poněvadž kousek dál tekla řeka. Nedaleko od ní jsem narazila na keř s rudými bobulemi. Podobné jedly "opičky", tak jsem se rozhodla zkusit je. Netušila jsem, že by něco mohlo být tak dobré! Mé chuťové pohárky začaly snad tančit. Na nic jsem nečekala a natrhala si jich pár na později...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 karlaprazakova karlaprazakova | Web | 4. dubna 2014 v 19:37 | Reagovat

Pěkné čtení, těším se na pokračování :)

2 Terezka Terezka | E-mail | Web | 4. dubna 2014 v 20:11 | Reagovat

[1]: Neplánovala jsem pokračovaní, ale možná něco vymyslím. :-) Děkuji. :-)

3 Mad Med Mad Med | Web | 4. dubna 2014 v 21:27 | Reagovat

Jako příběh s otevřeným koncem taky bezvadné, každý si ho může domyslet podle vlastní fantazie...ale joooooo, pokračováááát, je to moc hezké!

4 Terezka Terezka | E-mail | Web | 4. dubna 2014 v 21:47 | Reagovat

[3]: Původně jsem chtěla otevřený konec. :-) Ale možná ještě něco domyslím. :-)

5 @Mia @Mia | Web | 6. dubna 2014 v 11:26 | Reagovat

Zařazuju do výběru článků TT :)

6 Terezka Terezka | E-mail | Web | 6. dubna 2014 v 11:36 | Reagovat

[5]: To mě dělá moc radost. :-)

7 Sugr Sugr | Web | 6. dubna 2014 v 18:54 | Reagovat

Terezko dostala jsem se k notebooku až nyní, ale musím pochválit též, hezky píšeš a těším se na další pokračování!:-)

8 Terezka Terezka | E-mail | Web | 6. dubna 2014 v 21:33 | Reagovat

[7]: Děkuji. :-)

9 Hůů-úú Hůů-úú | Web | 8. dubna 2014 v 8:34 | Reagovat

Pěkné. Čekala jsem to maličko delší, ale takhle se to zas líp čte. : )

10 Terezka Terezka | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 15:12 | Reagovat

[9]: Děkuju. :-)

11 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 9. dubna 2014 v 21:13 | Reagovat

Krásné:3 Krátké a dobře se to čte, otevřený konec, který si každý může domyslet.:3

12 Terezka Terezka | E-mail | Web | 10. dubna 2014 v 22:29 | Reagovat

[11]: Ano, otevřený konec, děkuji. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama